PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI - Tzb-energ

Go to content

Main menu:

ÚSPORY ENERGIE

                              Co je PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY - PENB
         
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) - podrobný výklad a popis novinek uvedených v novele č.318/2012 sb. zákonů,
       aneb PENB v otázkách a odpovědích pro každého, komu nastala nebo nastává povinnost nechat si tento energetický průkaz vystavit.
 
                                 Legislativní úprava energetického zákona č.406/2000 sb.; novela č.318/2012 sb.

MÁTE ZÁJEM O VYPRACOVÁNÍ PRŮKAZU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ?
pro poptávku a informace o vypracování průkazu použijte prosím níže uvedený odkaz a přejděte na stránku s poptávkovým formulářem. Děkujeme Vám.
NA STRÁNKU O PRŮKAZU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
CENÍK PRŮKAZU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
ENERGETICKÝ ŠTÍTEK, PENB a ENERGETICKÝ AUDIT - v čem je rozdíl ?

Jaké zákony se vztahují ke zpracování průkazu energetické náročnosti budovy?
Dne 3.10.2012 vyšel ve sbírce zákonů zákon č. 318/2012 Sb., který je prozatím poslední, ale nejzásadnější novelou zákona č.406/2000 Sb. V rámci této novely, která nabude účinnosti od 1.1.2013, byly mimo jiné nově definovány některé skutečnosti týkající se průkazu energetické náročnosti budovy.
Ještě před schválením zákona č. 318/2012 Sb. byly v médiích značně diskutovány především dvě skutečnosti :
   Průkaz energetické náročnosti musí být doložen při prodeji a při pronájmu budovy
   Průkaz energetické náročnosti je nutné doložit k žádosti o stavební povolení
Na tomto místě je nutné poznamenat, že se jedná o pravdivá tvrzení ale s tím, že tyto povinnosti nařizovala již novela z roku 2007, týkala se však jen nových budov. Současná novela rozšiřuje tuto povinnost na všechny budovy, tedy i již stojící a to bez rozdílu. Přesto, že se jedná o nejdiskutovanější ustanovení, současná novela přináší změn mnohem více a dá se říci, že daleko zásadnějšího charakteru. Nemá smysl na tomto místě opisovat jednotlivé paragrafy zákona, ten si můžete stáhnout na našich stránkách,. Uvádíme zde ve stručnosti nejpodstatnější ustanovení, která se liší od předchozích znění zákona č.406/2000 Sb. a doposud používané praxe:

Odkdy se průkazy energetické náročnosti budovy v ČR vydávají?

Kdo a kdy potřebuje  zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy?
Pro soukromého investora platí :

 V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen dodržet požadavky na  energetickou náročnost budovy a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby musí doložit kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu a to od 1.1.2013. Doposud se dodržení energetické náročnosti dokládalo průkazem energetické náročnosti budovy při žádosti o stavební povolení. Nyní je tato povinnost rozšířena i na stavební ohlášení. Další zásadní změnou je, že  stavebník musí doložit s průkazem energetické náročnosti budovy i kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu, kterým je dle našeho názoru Státní energetická inspekce.
   V případě výstavby nové budovy po 1.1.2018 je stavebník povinen dodržet požadavky na  energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby. Nově je tedy významně zpřísněn požadavek na výstavbu nových budov od roku 2018 (zákon rozlišuje velikost budovy a od 1.1.2018 se tato povinnost vztahuje na budovy s energeticky vztažnou plochou nad 1500 m2, od 1.1.2019 se jedná o budovy nad 350 m2 a od 1.1.2020 pro všechny budovy).
   Další, doposud nezmiňovanou, o to však významnější změnou je, že v rámci průkazu energetické náročnosti musí stavebník doložit i posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. Tato povinnost existovala i v minulosti ale pro objekty nad 1500 m2 vytápěné plochy. Nyní již limit není dán a týká se to tedy všech objektů od 1.1.2013, což se bezesporu projeví v ceně průkazu energetické náročnosti. Dle našeho názoru se dá usoudit, že z posouzení bude plynout i případná nutnost alternativní zdroje nainstalovat, což bude podmíněno již zmíněným kladným stanoviskem dotčeného orgánu (SEI).
   V případě větší změny dokončené budovy (větší změnou se rozumí změna na více jak 25 % plochy obálky budovy, což u panelových domů většinou splňuje už výměna oken) jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy. Stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit průkaz energetické náročnosti. Pro vlastníky a společenství vlastníků jednotek tato povinnost nastává i u větších změn, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo stavebnímu ohlášení.před zahájením větší změny. Průkazem energetické náročnosti budovy se v těchto případech dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost měněných stavebních prvků obálky a technických systémů. Dále se dokládá technická, ekonomická a ekologická proveditelnost alternativních systémů dodávek energie a stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.

Pro orgány veřejné moci platí :
 V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen dodržet požadavky na  energetickou náročnost budovy při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby. Počínaje 1.1.2016 musí doložit i kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu na dodržení energetické náročnosti budovy s téměř nulovou spotřebou energie. (zákon rozlišuje velikost budovy a od 1.1.2016 se tato povinnost vztahuje na budovy s energeticky vztažnou plochou nad 1500 m2, od 1.1.2017 se jedná o budovy nad 350 m2 a od 1.1.2018 pro všechny budovy).  Doposud se dodržení energetické náročnosti dokládalo průkazem energetické náročnosti budovy při žádosti o stavební povolení a to jen na normové úrovni. Nyní je tato povinnost rozšířena i na stavební ohlášení a postupně je kladen požadavek na energetickou náročnost značně přísnější. Další zásadní změnou je, že  stavebník musí doložit s průkazem energetické náročnosti budovy i kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu..
   Další, doposud nezmiňovanou, o to však významnější změnou je, že v rámci průkazu energetické náročnosti musí stavebník doložit i posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. Tato povinnost existovala i v minulosti ale pro objekty nad 1500m2 vytápěné plochy. Nyní již limit není dán a týká se to tedy všech objektů od 1.1.2013.
   V případě větší změny dokončené budovy (větší změnou se rozumí změna na více jak 25 % plochy obálky budovy) jsou stavebník nebo vlastník budovy povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy. Stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit průkaz energetické náročnosti. Pro vlastníky tato povinnost nastává i u větších změn, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo stavebnímu ohlášení.před zahájením větší změny. Průkazem energetické náročnosti budovy se v těchto případech dokládá splnění požadavků na energetickou náročnost měněných stavebních prvků obálky a technických systémů. Dále se dokládá technická, ekonomická a ekologická proveditelnost alternativních systémů dodávek energie a stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.

Kdy není třeba průkaz energetické náročnosti budovy?
Předchozí požadavky nemusí být splněny pro následující případy :

   Pro budovy s energetickou vztažnou plochou menší než 50 m2
   Kulturní památky (podrobně viz zákon §7, odst.5b)
   Budovy pro bohoslužby a náboženské účely
   Stavby pro rodinnou rekreaci (dle vyhlášky č.501/2006 Sb.)
   U průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských staveb se spotřebou do 700 GJ/rok
   Při větší změně dokončené stavby, je-li energetickým auditem prokázáno, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely

Kdo smí vydávat průkaz energetické náročnosti budovy?
Na rozdíl od původního energetického průkazu budovy mohou průkaz energetické náročnosti budovy vypracovávat pouze zákonem definované osoby. Jsou jimi energetičtí auditoři ve smyslu zákona 406/2000 Sb.  a nebo autorizované osoby v oborech pozemní stavby, technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb (ve smyslu zákona 360/1992 Sb.). Tyto oprávněné osoby však musí být nejprve  přezkoušeny z podrobností vypracování průkazu energetické náročnosti u MPO. Seznam těchto oprávněných osob eviduje MPO v seznamu energetických expertů

Co je to energetická náročnost budovy ?
Termín pochází z anglického Energy Performance of Buildings “, česky přeloženo jako energetické chování budovy. Vyjadřuje množství energie skutečně spotřebované nebo odhadované pro plnění potřeb spojených s užíváním budovy. To zahrnuje vytápění, přípravu teplé a teplé užitkové vody, chlazení, větrání a osvětlení. Přesná definice energetické náročnosti pro české podmínky je uvedena v zákoně 406/2000 Sb. § 2 písm. f).

Jak se stanoví energetická náročnost budovy ?
Způsob stanovení energetické náročnosti budovy určuje vyhláška 148/2007 Sb. Jedná se o roční potřebu energie na vytápění, přípravu teplé vody, úpravu vnitřního prostředí klimatizačním systémem (vlhčení, sušení vzduchu), chlazení, větrání a osvětlení včetně pohonů podpůrných systémů, jako jsou čerpadla, motory a ventilátory. Do energetické náročnosti budovy nezahrnujeme způsob výroby energie mimo posuzovanou budovu (výroba elektřiny, případně výroba tepla při dálkovém vytápění), ani účinnost jakéhokoli systému dodávajícího energii na hranici budovy. Do hodnocení budov nezahrnujeme energii dodávanou do technologických zařízení ( sporáky, pračky, lednice atd.) , i když se jejich účinek v podobě "ztrátového" tepla projeví zvýšením spotřeby energie pro chlazení a snížením spotřeby energie vytápění.
Energetickou náročnost pro účely hodnocení budov stanovujeme podle vyhlášky 148/2007 výpočtem
pro stávající nebo navrhované budovy.

Jak se hodnotí energetická náročnost budovy ?
Hodnocení znamená zatřídění budovy do klasifikační stupnice což výstup, který je pro koncového uživatele ten nejdůležitější. Hodnocení se provádí na základě vypočtené energetické náročnosti budovy (tj. roční potřeby energie) vztažené na 1 m2 celkové podlahové plochy a porovnání s refereční hodnotou. Pokud je výsledek výpočtu rovný referenční hodnotě, je budova zařazena do klasifikační třídy C. Nejlepší budovy jsou zařazeny do klasifikační třídy A, nejhorší budovy pak do třídy F.
Při koupi nebo nájmu se zákazník bude moci orientovat podle energetického průkazu náročnosti budovy, kterým budou vybaveny nové i rekonstruované budovy po celé Evropské unii.Tento průkaz - PENB bude obdobou dokladu, který občané České republiky již znají – energetických štítků spotřebičů. V energetickém průkazu budovy - PENB jsou obsaženy informace o celkové roční spotřebě energie dodané do budovy, o spotřebě prvotních energetických zdrojů a o emisích, výsledek porovnání s tzv. referenční budovou a kvantifikace rozdílu oproti této budově a údaje o tepelně technické kvalitě obálky budovy. Tato povinnost se nebude týkat pouze nemovitostí s celkovou plochou do 50 m2, nebo těch, které jsou využívány jen omezenou dobu v roce (chaty).
Součástí průkazu energetické náročnosti budovy musí být u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy posouzení s ohledem na alternativní způsoby vytápění, kterými jsou :
1) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů
2) kombinovaná výroba elektřiny a tepla (kogenerace)
3) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení
4) tepelná čerpadla
Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové ploše nad 1000 m2 jsou povini umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. Tato p
ovinnost se však týká pouze těch provozovatelů budov, kteří museli nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti  z důvodu výstavby nových budov nebo z důvodu větších změn již dokončených budov.

Pro soukromé vlastníky platí :

1.Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen

   zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,
   zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy (to znamená pro objekty již stojící bez ohledu na to zda na nich jsou nebo nejsou prováděny změny)
           s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 do 1. ledna 2015,
           s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1000 m2 do 1. ledna 2017,
           s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1000 m2 do 1. ledna 2019,

2.Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen

   zajistit zpracování průkazu
           při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
           při pronájmu budovy,
           od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,
   předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
           možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,
           možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,
   předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
           kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
           nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
   zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při
           prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
           pronájmu budovy nebo ucelené části budovy.
         

Vlastník jednotky je povinen

   předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
           možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,
           od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,
   předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
           kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
           od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
   zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při
           prodeji jednotky,
           od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky.
   Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz (od společenství vlastníků jednotek), může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotkou za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle předchozí odrážky

 
Pro orgány veřejné moci platí :

1. Stavebník nebo vlastník budovy je povinen

   zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,
   zajistit zpracování průkazu u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2,
   u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala povinnost zajistit zpracování průkazu podle předchozích odstavců, umístit průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu,

2. Vlastník budovy je povinen

    zajistit zpracování průkazu
           při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
           při pronájmu budovy,
           od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,
   předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
           možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,
           možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,
   předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
           kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
           nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
   zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při
           prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
           pronájmu budovy nebo ucelené části budovy.


Společně pro soukromé vlastníky i orgány veřejné moci pak platí :

1. Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován a musí

   být zpracován pouze
           příslušným energetickým specialistou
           osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie
   být součástí dokumentace (vyhl.č.499/2006 Sb.) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby(vyhl.č.268/2009 Sb.)
   pro případy uvedené posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních dodávek energie při výstavbě nových budov nebo větších změnách stávajících budov se zdrojem energie s instalovaným výkonem nad 200 kW  musí průkaz energetické náročnosti obsahovat energetický posudek,
   být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.


2. Povinnosti zpracovat průkaz energetické náročnosti se nevztahují na případy

   Pro budovy s energetickou vztažnou plochou menší než 50 m2
   Budovy pro bohoslužby a náboženské účely
   Stavby pro rodinnou rekreaci (dle vyhlášky č.501/2006 Sb.)
   U průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských staveb se spotřebou do 700 GJ/rok

3. Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky.


K mnoha zmíněným ustanovením a povinnostem budou vydány nové prováděcí vyhlášky po jejichž vydání budou zde uvedené informace doplněny a zpřesněny. S ohledem na skutečnost, že do konce roku 2012 platí stávající legislativa, ponecháváme zde dočasně pod čarou i informace umístěné zde již dříve.





Průkaz energetické náročnosti budovy je zcela nový dokument, který vnesl do našeho právního řádu zákon č.177/2006 Sb., který je novelou zákona č.406/2000 Sb. Zatím poslední plné znění zákona č.406/2000 Sb. ve znění předchozích změn vyšlo ve sbírce zákonů pod č.61/2008 Sb. Prováděcím předpisem, který určuje formu a způsob vypracování průkazu energetické náročnosti budovy , je vyhláška č.148/2007 Sb.

Doposud užívaný energetický průkaz budovy (definovaný vyhláškou č.291/2001) hodnotil budovu z hlediska spotřeb energií pouze prostřednictvím koeficientu měrné spotřey tepla eVN případně eVA. Tyto koeficienty v sobě obsahovaly spotřebu tepelné energie na vytápění prostupem a  spotřebu energie větráním se zahrnutím tepelných zisků z vnitřních zdrojů a tepelných zisků z oslunění. Vytvoření energetického průkazu budovy nebylo žádným způsobem omezeno a mohl jej tudíž dělat kdokoliv.

Nový dokument, průkaz energetické náročnosti budovy, na rozdíl od energetického průkazu budovy, hodnotí budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují. Součástí hodnocení jsou energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení. Splněním požadavků na spotřeby jmenovaných energií je dokládáno k prokázání dodržení obecných technických požadavků na výstavbu ve smyslu vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Průkaz energetické náročnosti budovy nesmí být starší než 10 let a je součástí dokumentace při (účinnost od 1.ledna 2009):

a) výstavbě nových budov

b) při větších změnách dokončených budovs celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost. (Větší změnou dokončené budovy je taková změna, která probíhá na více než 25% celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší ne 25% celkové spotřeby energie.)

c) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinost zpracovat průkaz energetické náročnosti podle písmene a) nebo b).

Součástí průkazu musí být u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy posouzení s ohledem na alternativní způsoby vytápění, kterými jsou :

a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů

b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla (kogenerace)

c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení

d) tepelná čerpadla

Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové ploše nad 1000 m2 jsou povini umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. Tato povinnost se však týká pouze těch provozovatelů budov, kteří museli nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti  z důvodu výstavby nových budov nebo z důvodu větších změn již dokončených budov.

Jak už bylo řečeno výše, pomocí průkazu energetické náročnosti se mimo jiné prokazují i obecné technické požadavky na výstavbu. Tato povinnost je dána §6a, odstavec 1, zákona 406/2000 Sb. V tomto odstavci je definováno :

Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis (vyhl.148/2007 Sb.), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis (vyhl.148/2007 Sb.) stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budov a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy.

Ve stejném paragrafu, ale v odstavci 8 je zároveň definováno, které budovy a za jakých podmínek nemusí podmínky z odstavce 1 splňovat. Tyto podmínky nemusí být splněny :

   při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu (např. zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči)
   u budov dočasných s plánovanou dobou životnosti do 2 let
   u budov experimentálních
   u budov s občasným užíváním, zejména pro náboženské činnosti
   u budov obytných, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce
   u budovv samostatně stojících o celkové podlahové ploše menší než 50 m2
   u budov obsahující vnitřní technologické zdroje tepla
   u výrobních budov v průmyslových areálech
   u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění

Některé tyto definice jsou však přinejmenším nepřesné. Například u budov s vnitřními zdroji technologického tepla není zřejmé, zda tyto zdroje musí krýt veškerou potřebu tepla na vytápění, nebo zda bude postačovat když tato potřeba tepla bude kryta třeba jen z 10%. U zemědělských budov je použit pojem nízká roční spotřeba tepla bez bližšího určení. Dále není z uvedených definic ani z ostatních paragrafů zřejmé, zda to, že dané objekty nemusí splňovat podmínky z odstavce 1, je automaticky zbavuje i povinnosti mít vyhotovený průkaz energetické náročnosti budovy. Na tuto otázku se nám nepodařilo získat jasnou odpověď ani dotazem u SEI. Až se nám podaří získat nějaké závazné stanovisko, uveřejníme jej na tomto místě.

Dle § 13, odstavec 2, zákona 406/2000 Sb. je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem Státní energetická inspekce. Prováděcí vyhláškou č.195/2007 Sb. je v jejím § 2, odstavec 4a mimo jiné určeno, že SEI nevydává závazná stanoviska v územním a stavebním řízení u samostatně stojících budov s celkovou roční spotřebou energie menší než 700 GJ. V praxi to znamená, že objekty s menší celkovou spotřebou energie než 700 GJ mají v plné kompetenci stavební úřady.

 
 
Search
Back to content | Back to main menu